Hidradenitida: Od diagnózy k léčbě – co potřebujete vědět

Co je hidradenitida

Hidradenitis suppurativa je zánětlivé onemocnění kůže charakteristický tvorbou různě velkých podkožních uzlíků. Tyto projevy vznikají nejčastěji v místech tzv. aromatických potních žláz, zejména v podpaží, v tříslech či v okolí pohlavních orgánů.

Hidradenitis suppurativa je relativně časté onemocnění, které trápí 1–4 % naší populace. Onemocnění postihuje třikrát více ženy a objevuje se nejčastěji kolem 20. roku života. Pravděpodobnost výskytu se s věkem snižuje.

Mezi časné projevy patří podkožní uzly, které buď zůstanou v tomto stádiu, nebo se většina z nich dále vyvine v abscesy. Ty se následně mohou provalit na povrch kůže. Toto vede k tvorbě komunikujících chodeb s občasným hnisavým výtokem. Léze jsou nejprve přechodné, ale postupem času se stávají trvalými a jsou spojené s významným jizvením.

Vznikající uzly jsou zpravidla bolestivé kvůli zánětlivému procesu, který v nich probíhá. Vzhledem k tomu, že se projevy vyskytují v oblastech, kde dochází k významnému tření během běžného denního pohybu, je toto onemocnění velmi omezující a snižuje kvalitu života. Kromě toho, že je hidradenitida chronická, v neléčeném stavu má tendenci se zhoršovat.

Příčiny hidradenitidy, které byste měli znát

Příčinou hidradenitidy je obstrukce neboli ucpání tzv. aromatických (apokrinních) potních žláz ve výše uvedených oblastech. Následně vznikají bolestivé uzlíky a často také abscesy, se kterými přicházejí pacienti do naší ordinace. Navzdory mnoha studiím zatím nebyla zjištěna jasná příčina tohoto onemocnění. Existují ale několik faktorů, které se podílejí na vzniku hidradenitidy.

• Genetické faktory – hidradenitida se častěji vyskytuje v případě, že se již objevila u někoho v rodině.
• Hormonální faktory – v souvislosti s hormony je zásadní rovnováha mezi androgeny a estrogeny. V případě nadbytku androgenů (genetické poruchy, před menstruací, po porodu) se mohou příznaky hidradenitidy zhoršovat. Naopak během těhotenství nebo po menopauze se může stav zlepšovat, případně může hidradenitida zcela zmizet.
• Životní styl – několik studií ukazuje, že kouření, obezita a nadváha či užívání hormonální antikoncepce může zvýšit riziko rozvoje hidradenitidy.
• Abnormální reakce imunity – určitou roli ve vzniku hidradenitidy hraje také funkce imunitního systému. V případě, že trpíte autoimunitním onemocněním jako například lupénka nebo Crohnova choroba, může být u vás riziko vzniku hidradenitidy vyšší.

Hidradenitida není infekční onemocnění. Není způsobena viry, bakteriemi ani houbami. Není nakažlivá a ani přenosná pohlavním stykem. Vyvrácena byla také souvislost s horší osobní hygienou.

Komplikace, které se mohou vyskytnout

V některých případech mohou vzniknout na kůži otevřené ranky, které bývají často vstupní bránou infekce, která prognózu hidradenitdy zhoršuje. Také vás mohou trápit různé kožní změny a jizvení po hojení. Komplikace jsou spojeny i se samotných charakterem uzlů, které vás mohou omezovat v pohybu a běžném denním fungování.

V oblastech, které jsou většinou onemocněním postiženy, se nachází větší množství lymfatických uzlin. Jizvení a další změny mohou způsobit ucpání uzlin a lymfatických cév, což vede k hromadění lymfy před obstrukcí. Ve výsledku tak mohou vznikat otoky, které vyžadují důkladnou lymfodrenáž.

Léčba hidradenitidy musí být komplexní

Hidradenitida je onemocnění, pro které zatím neexistuje léčba, která by jej zcela odstranila. V posledních letech ale došlo k výraznému pokroku v souvislosti se symptomatickou léčbou. Ta zmírňuje příznaky, zpomaluje, případně zcela zastavuje progresi onemocnění a snižuje riziko vzniku komplikací.

U lehčích forem může dojít k výraznému zlepšení po odstranění chloupků laserovou epilací. Jejich odstranění totiž snižuje tření. Ze stejného důvodu může být přínosem redukce tělesné hmotnosti v případě lidí s nadváhou nebo obezitou.

Léčba se opírá především o antibiotika jak lokální, tak celkové, která snižují zánětlivé projevy. U pokročilejších forem nasazujeme kortikoidy a další imunosupresiva. V některých případech je přínosná i hormonální terapie.

Další možností jsou retinoidy, zejména u pacientů s mírnější formou onemocnění. Pomáhají regulovat rohovění kůže a omezovat ucpávání folikulů. Jejich protizánětlivé účinky mohou přispět ke zmírnění symptomů, nicméně účinnost není u všech pacientů stejná. V případě bolestí mohou být zapotřebí analgetika.

U pacientů s těžší formou hidradenitidy, kde léčba léčivými přípravky selhává, je často nutný chirurgický zákrok. Menší léze lze ošetřit drenáží či vyřezáním, nicméně u větších lézí je vhodnější rozsáhlejší odstranění postižené tkáně s rekonstrukcí. Chirurgická léčba může výrazně zlepšit kvalitu života, ale hojení bývá zdlouhavé a riziko recidivy nelze zcela vyloučit.

Poslední možností je pak biologická léčba, která se využívá například u atopie či psoriázy. Léčba spočívá v podávání specifických chemických sloučenin – monoklonálních protilátek. Biologická léčba musí být aplikována ve specializovaných centrech, mezi něž patří i naše klinika.

Dobrá prognóza hidradenitidy závisí na včasné diagnóze

Podobně jako v případě dalších kožních onemocnění, i prognóza hidradenitidy závisí na době její diagnostiky. Čím dříve je zjištěna a čím dříve vám je nasazena léčba, tím je prognóza lepší. Pokud pacient splňuje určitá kritéria, biologická léčba je nejlepší metodou volby.

Nejčastější dotazy a odpovědi