Lichen sclerosus et atrophicus je chronické kožní onemocnění, které se vyznačuje skvrnami světle zabarvené kůže, která často postupně ztrácí i svou elasticitu. Obvykle se vyskytuje v oblasti genitálií a konečníku. Méně častá je extragenitální forma, kdy se projevy onemocnění vyskytují jinde na těle.
Lichen sclerosus postihuje zejména ženy po menopauze, avšak ve výjimkách se může vyskytnout i u mužů nebo prepubertálních dětí (cca 10 %). Ve velmi vzácných případech se může vyvinout v rakovinu kůže nebo sliznic (v odborných kruzích hovoříme o méně než 5 % případů).
Lichen sclerosus se projevuje skvrnitými bílými změnami na kůži v okolí genitálií a konečníku (ve vzácnějších formách i jinde na těle). Po určité době může kůže zbělat, ztenčit se a zvrásnět. Z tohoto důvodu se pohlavní styk může stát bolestivým. Nejčastějším příznakem onemocnění je silné svědění, které může být tak intenzivní, že v noci ruší spánek.
Lichen sclerosus je v podstatě onemocnění na rozhraní dvou nemocí - “lichen” je všeobecný název pro skupinu chronických onemocnění s poruchou rohovatelní kůže (podobný princip má i lupenka) a “sklerodermie”, což je onemocnění, kdy kůže tuhne (ztrácí elasticitu), “atrofuje” . Tato tři označená slova nám dávají dohromady celý název - lichen sclerosus et atrophicus.
Neexistuje žádný jasný důvod, proč lichen sclerosus u některých lidí vzniká. Jedná se o autoimunitní onemocnění, což znamená, že imunitní systém napadá naše vlastní tělo.
Změny na kůži mohou také znamenat, že se tkáň zmenší a u žen může být pochva zúžená, u mužů se projevuje nejčastěji v oblasti žaludu a předkožky, kde při přetahování předkožky dochází k bolestivým prasklinám. Řešením je pak obřízka. Onemocnění se však dovnitř dále nešíří. V některých případech se objevují okrsky silnější kůže a její barva se mění z bílé na šedou.
Pokud je postižena kůže v okolí konečníku, hrozí problémy se zácpou či vyměšováním. Částečně proto, že je to bolestivé, z části, že konečník může být zúžený.
Stejně jako neexistují přesné důvody vzniku, tak bohužel neexistuje žádná léčba, která by toto onemocnění zcela vyléčila. Známe pouze cesty, jak zmírnit nepříjemné pocity a jak zabránit dalšímu šíření. Proto je důležité začít s léčbou včas. Z lékařské praxe víme, že toto onemocnění bývá zpravidla diagnostikováno až s několikaletým zpožděním, kdy již došlo na kůži k nevratným změnám.
Lichen sclerosus je často zaměňovaný s plísňovou infekcí, jejíž léčba však nemá na toto onemocnění žádný účinek. Pokud tedy objevíte jakékoli změny na kůži v okolí genitálií a konečníku, které odpovídají popisu a nereagují na běžnou léčbu, lékař vám při podezření odebere vzorek tkáně, aby se ujistil o původu těchto změn.
Jakákoli léčba lichen sclerosus by tedy měla:
Nejběžnějším způsobem léčby je lokální aplikace silných kortikoidních mastí, ty pomohou k výrazné úlevě od obtíží se svěděním, které pacienty mnohdy velmi dlouho a urputně sužují. Projevy a další šíření zmírní, nemoc však většinou nevyléčí. Cílem terapie je nastavení a udržení klidové fáze, která však může kdykoli zase přejít v plné propuknutí nemoci.
Lichen sclerosus způsobuje zjizvení a praskliny v kůži, které se v některých případech špatně hojí. V tu chvíli nastupuje možnost léčby laserem. U nás na klinice k tomuto zákroku používáme frakční CO2 laser.
Laserový paprsek proniká hluboko do pokožky, zvýší její prokrvení a zároveň stimuluje v buňkách jejich přirozené opravné mechanismy. Tím se rány a praskliny lépe a rychleji hojí.
Před laserovým ošetřením lze předem nanést znecitlivující krém nebo užít lokální anestetikum (v případě menších ložisek). Ošetření u nás na klinice provádíme 1x v kombinaci s výplněmi kyselinou hyaluronovou. Tak se dodá velké množství stavebního materiálu a hydratace do postiženého místa. Poté stačí kontrola se zhodnocením stavu po 2 měsících.
Další možností je také aplikace intimních výplní. Díky zde obsažené kyselině hyaluronové se partie zhydratuje a proto má nižší tendenci ke svědění a tvorbě prasklin, které pálí a bolí.
Pozor ale - stejně jako u ostatních druhů léčby, není ani toto řešení lékem, ale pouze zmírněním příznaků a šíření.
Někdo před klasickou medicínou dává přednost síle přírody. I zde nalezneme možnosti léčby, avšak i zde stále platí, že onemocnění se nedá zcela vyléčit a bylinky nebo produkty vyrobené z nich pomohou zmírnit projevy, případně zabránit jejímu dalšímu rozšiřování.
Nicméně i příroda má velkou sílu, a tak jako v klasické medicíně je velice důležitá konzultace s lékařem, tak i v případě různých kombinací bylin je potřeba se obrátit na odborníky. Pokud bychom se snažili léčit sami, výsledkem by mohlo být nejen zhoršení onemocnění, ale také si můžeme neodbornou kombinací ublížit v mnohem širší míře.
Z bylinek je možné aplikovat zevně i vnitřně například vlaštovičník větší, dvojzubec trojdílný, jitrocel, pampeliška, česnek medvědí, zemědým a švédské kapky. Na základě veřejně dostupných zkušeností někteří pacienti dosahují významných výsledků při používání konopných mastí.
V našem článku jsme se zaobírali zejména variantou sclerosus, neboť tato je nejrozšířenější. Existují však i další druhy tohoto kožního onemocnění.
Poměrně běžné kožní onemocnění postihuje ve stejné míře obě pohlaví. Obtíže se nejčastěji rozvinou u dospělých pacientů ve věku od 30 do 70 let. Mezi dětmi a seniory je tato nemoc spíše výjimečná. Toto zánětlivé onemocnění postihuje kůži, vlasy a nehty, sliznici dutiny ústní a také sliznice pohlavních orgánů. Typickými projevy lichenu jsou měděně nahnědlá, plochá a často lesklá ložiska. Ve větších plochách je barva přerušována šedavěbělavými liniemi. Po odeznění akutní zánětlivé fáze často u pacientů přetrvávají typické hyperpigmentace.
Tato varianta onemocnění se vyskytuje zejména ve vlasech a na nehtech. Projevuje se, stejně jako lichen planus, tedy červenohnědými plochými a voskově lesklými ložisky, které výrazně svědí.
Vyskytuje se, jak jeho název napovídá, na ústní sliznici a projevuje se bělavými síťovitými nebo kruhovými kresbami, ploškami nebo erozemi.
Onemocnění Lichen simplex (také neurodermatitida nebo “scratch-dermatitis”) je chronický svědivý zánět kůže, který se projevuje suchými, ohraničenými a hyperpigmentovanými skvrnami o průměru větším než 1 cm. Kůže v těchto ložiskách/ložiscích je hrubá, hnědě zabarvená a šupinkuje se. Ženy tímto onemocněním bývají postiženy častěji než muži, a vzniká v období mezi 20. a 50. rokem.
Pokud na sobě zpozorujete příznaky, o kterých náš článek pojednává, neváhejte a obraťte se na naše odborníky. Správně nastavenou léčbou vám pomohou zmírnit projevy a tím výrazně zlepšit běžný život.
